V tomto článku se pobavíme o podnikatelských ambicích začátečníků a o tom, jak to pak v praxi vypadá. Kolik toho fotograf zvládne nafotit za měsíc a s čím vším má starosti. Řeč nebude o hrstce fotografů, kteří si vydělávají statisíce, nýbrž o těch, kterých na trhu převládá. Můžu to být já nebo také vy.
Laická veřejnost se často pozastavuje nad cenou fotografických služeb. Svatba za 15 000 Kč nebo 1000 Kč za hodinové focení je přece strašně moc! To ten fotograf musí tímto stylem vydělávat mraky peněz nebo ne?
Vám, kteří čtete tyto řádky pravděpodobně vůbec nemusím vysvětlovat, že to není tak jednoduché. Už jste přišli na to, že konkurence je veliká, naučit se ovládat fotoaparát je těžké, získat lidi na focení není sranda, nemluvě o času stráveném nad úpravou fotografií. Začít podnikat coby fotograf není jen o založení „živnosťáku“. To je to nejmenší.
Ve Facebook skupině „Miluji focení“ jsem vytvořila anketu, kde jsem se zeptala fotografů, kolik toho zvládají nafotit za měsíc. Dotaz byl směřovaný na ty, kteří fotí při práci, studiu, mateřské a podobně. Z ankety vyplynulo, že:
Je evidentní, že to není jen tak všechno skloubit a času máme všichni málo. Je také jasné, že pokud je vize časem začít pracovat coby fotograf „na plno“, bude to u většiny lidí dlouhá cesta… tímto stylem se nebudete zlepšovat zrovna nejrychleji (samozřejmě až na výjimky).
Profesionálové, kteří se focením živí na plno, většinou o zakázky nemají nouzi, a nebo jim stačí zakázek málo a jsou spokojení (například maminky s dětmi). Tady máte pár příkladů od mých přátel a kolegů (jména jsou na přání pozměněna).
Fotografka Denisa
Fotografka Tereza
Fotograf Petr
Fotografický pár D+L
Všichni zmínění fotografové fotí už několik let a trvalo jim dlouho, než se vypracovali tam, kde jsou teď. Taky si nezapomeňte přičíst k jejich času stráveném focením i čas, který věnují editaci fotografií, komunikují s klienty nebo spravují portfolio, web atd.. Platí si zálohy na sociální a zdravotní a mají další náklady na správu webu, editační programy, vzdělávání a podobně.
Fotila jsem roky při škole, následně v těhotenství a 4 roky při dětech. Samotné focení klientů nikdy nebylo mým jediným zdrojem příjmů. Vedu kurzy pro fotografy, nabízím foto produkty a teď jedna novinka o které nemluvím – sem tam navrhuji design interiérů nebo barevné řešení fasád pro stavební firmu mého muže. Nikdy jsem tedy nepotřebovala tlačit na pilu a nahánět klienty na focení.
V průměru jsem vždy měla 2 – 3 rodinných focení týdně. Ovšem pozor, takto jsem to zvládala až tehdy, kdy jsem doma neměla malé miminko. Taky to nebylo v měsících leden-březen (fotím venku a v těchto měsících to moc nejde). Nejvíce jsem fotila foto balíček, kterému říkám „Standard“ – hodinové focení za 2 200 Kč. Klient získá 10 upravených fotografií v barvě + černobílé.
Svatby: 4 až 8 svateb za rok.
Vánoční mini focení: 8-18 rodinek (foceno ve dvou dnech, většinou začátkem listopadu)
Focení školek: 3 za rok
Za poslední roky jsem dost postoupila co se týče efektivity práce. Dříve jsem byla schopna strávit jedním focením i 6-7 hodin čistého času. Tehdy jsem navíc fotila za menší ceny. Když by to člověk spočítal na „hodinovku“, odečetl veškeré náklady a uvědomil si, že je potřeba věnovat se i dalším věcem, než jen samotnému focení, vůbec se to nevyplácí.
Nyní mi jeden klient/jedno focení zabere okolo 4 hodin práce se vším všudy (od první komunikace až po odevzdání hotových fotografií). Když mám více klientů objednaných za sebou (což je téměř vždy), tak se čas ještě zkracuje o dopravu do ateliéru (mám to 20 min tam i zpět).
Možná vás také bude zajímat, jak dlouho upravuji svatební fotografie. Aktuálně mi to zabere cca 2 dny práce (podle toho, jaký svatební balíček si novomanželé vyberou).
To jen tak v rychlosti. Rad k efektivitě je mraky a vydalo by to na samostatný článek.
Teď jsem doma s miminkem a od focení klientů si dávám (až na výjimky) pauzu. Dala jsem si během této doby za cíl opět zapracovat sama na sobě – na portfoliu, webu, cenách, úpravách, efektivitě a celkovém směru.
Pracovně se věnuji projektu milujifoceni.cz, který není jen prací, ale i zpestřením „maminkovského“ života. Miluji komunitu fotografů, psát články nebo vymýšlet nové foto produkty, na které dostávám tak nádherné odezvy. Je to něco, co mi dává smysl a dobíjí baterky.
Pokud stojíte v tuto chvíli na startovní čáře a zajímají vás oficiality ohledně podnikání, coby fotograf, podívejte se na tento článek:
Dozvíte se v něm, kdy je potřeba založit si živnostenské oprávnění, informace o evidenci příjmů a výdajů a další.
Fotografování je cesta, u které se vyplatí nemít v začátcích velká očekávání. Je fajn dopřát si fotit (jen tak) pro radost, tzv. do šuplíku. Pokud časem zjistíte, že se focení ubírá tím správným směrem, že vás to stále baví a že přibývá lidí, kteří by se u vás chtěli nechat vyfotit, tak teprve poté začít přemýšlet o fotografování „na plno“.
Pokud někdo přemýšlí o profesi profesionálního fotografa ve chvíli, kdy neumí ovládat fotoaparát, je to špatně. Nemá totiž absolutní tušení, jak mu focení půjde a co všechno tenhle obor obnáší.
Nechci rozhodně nikoho odrazovat, ale s focením je to stejné, jako s jakýmkoliv jiným druhem podnikání – 95% lidí neuspěje. Lidé mají špatná očekávání, nepřemýšlí o strategii, cenotvorbě, prodeji nebo časem zjistí, že je to nenaplňuje a vyhoří.
Za jak dlouho myslíte, že se někomu povede rozjet restaurace, obchod nebo firma? I když mluvím všeobecně tak je jasné, že to může trvat i několik let, než přestanete do podnikání sypat peníze a začnete profitovat. Zrcadlovku má v dnešní době na krku každý druhý a tak se může zdát, že je to jednoduché začít v tomto oboru podnikat.
Svědčí o tom strmý nárůst fotografů v ČR za poslední roky a čísla stále rostou. Samozřejmě to tak jednoduché není.
Ptala jsem se mojí tety fotografky, jak vnímá začátečníky. Odpověděla mi, že se obává (a zná to i z praxe), že drtivá většina z nich focení nerozjede tak, jak si představují. Je ohromná konkurence a jelikož trvá dost dlouho vybudovat si v tomto oboru funkční business, většina lidí to vzdá. Doporučuje tedy fotit spíše jako hobby nebo „na vedlejšák“.
Já musím souhlasit, ale rozhodně nechci házet všechny lidi do jednoho pytle. Dá se to! Je ale potřeba VYTRVAT A MAKAT NA SOBĚ. Můžete se stát spokojeným profesionálem, o tom žádná, ale nebude to ze dne na den.
Přečtěte si komentáře, které pod zmíněnou anketu ve fb skupině „Miluji focení“ napsaly fotografky.
Super téma, díky za něj. Já se teprve učím, foťák mám půl roku. Jsem na mateřské s jedním dítětem, ale bohužel nemám téměř vůbec hlídaní. Takže když jsem teď byla na návštěvě u mamky (bydlí na druhé straně republiky), která malou ráda pohlídá i na celý den, naplánovala jsem si 4 focení za týden... potřebuju budovat portfolio a hlavně trénovat a učit se a učit se. Teď je mi jasné, že další měsíc nic a budu jen upravovat fotky. Jsem hračička, zatím klidně i jednu fotku dělám hodinu. Musím se naučit používat presety, akce atd. Snad to časem půjde....
Skvělé, poučné i praktické téma - DÍKY Já se trochu vrátím do minulosti a zavzpomínám... začínala jsem před 12 lety tehdy spolu s bývalým manželem a k tomu 2 školkové děti... chodili jsme oba do práce a k tomu v odpoledních či večerních hodinách fotili ateliéry - rodiny, ženy, těhulky... co kdo chtěl.... a měli jsme svého času i 100 lidí za rok což vychází na nějakých 6-8 za měsíc, jenže určitě to nebylo tak že by chodili pravidelně každý měsíc ve stejném počtu... tím pádem to někdy byl dost mazec a k tomu se pak přidaly svatby i maturitní plesy a jiné obřady, foceni ve školkách a vítáni občánků... to už jsem pak chodila jen na částečný úvazek...ale i tak to bylo náročné období pak jsme udělali radykální řez v tom, že jsme zdražili všechny své služby...zákazníků ubylo, ale ti co zůstali jsou věrní do dnes a za stejné peníze si člověk tu práci mnohem vice užije... pak přišlo 3 mimi a to jsem sice neznala něco jako "mateřská dovolená" ale s malou jsem zažila spoustu legrace a mám za sebou spousty focení když jsou lidé normální i svatba se dá odfotit s kojením 🙂 samozřejmě po vzájemné domluvě... Dnes už mě tato skvělá práce naplno živí, zakázek mám tolik kolik si jich naplánuji - to jsem se naučila hodně si to organizovat a plánovat hlavně ve spojení s rodinou...někdy pracuji raději 2 dny po menších časech a stihnu ještě užít děti a zajímavé místo kam jedu a jindy pracuji 3 dny v kuse ale pak mam 14 dní klid a "jen" svým tempem upravuji fotky... Je důležité hlídat si finální odevzdání zakázek, aby se z toho člověk nezvencnul... Je to hodně obtížné a náročné si to hlídat a najít tu správnou rovnováhu mezi prací, rodinou, volnem i pro sebe... (na to se ani u mě stále moc nedostává) ráda se nechám inspirovat od ostatních 🙂
Já mám doma 3 děti a už teď nemám čas i když bych moc chtěla a až začnu chodit do práce nebudu stíhat vůbec
Fotím svatby a k tomu pár těhulek, newborn, rodinka. Přiznám se, že k těm svatbám již téměř nic jiného nestíhám upravovat - asi se s tou úpravou svateb moc mazlím... Je to takové nevyvážené - někdy nevím kde mi hlava stojí a někdy ... a focení miluji a neumím si představit, že dělám něco jiného
Já osobně fotím jako hobby, mám jiné zaměstnání, kde ale pracuji na zkrácený úvazek. Fotím primárně boudoir, není o to takový zájem jako o rodinné a dětské focení, ale stejně bych více než třeba ty 4 focení za měsíc nechtěla, protože následné úpravy zabírají hodně času a já ráda pracuji v klidu. A nechci na úkor mého koníčku zanedbávat péči o děti /mám tři/ a o domácnost.
Jelikož nemám babičkové hlídání pro prcka a nechodí do školky, tak fotim hlavně o víkendu, kdyz muze manzel 🙂 a urcite si nedovedu představit víc jak 3 lidi/rodiny za den, ty 3 jsou max...s každým jsem tak dve hodiny, ale předchází tomu příprava, v rámci prahy taky cestování .. a následně upravy jsou dlouhe:D ja se tak jako pomalu chystám na to, ze po RD bych se na to rada vrhla na plno, ale to se uvidi podle zajmu lidi atd atd..
Cca 3.Nekdy vic,nekdy min. Ale urcite bych chtela vic.. Jenze tady nikdo fotit nechce. :-O Ale ted jsem byla na kurzu,kde jsme zvladli 5 foceni za vikend. Byl to docela fofr,zahul a fotky budu upravovat minimalne mesic.. Ale bylo to supr. 😉
Fotografování je úžasné a pokud ho máte jako hobby, bude vám dělat velkou radost. Je to skvěle strávený čas, díky kterému zaznamenáváte kouzelné vzpomínky. Pokud se rozhodnete, že by se váš koníček měl stát prací, jděte do toho.
Začněte se nejprve informovat, kde se jen dá – třeba zrovna tady na mých stránkách nebo ve zmíněné foto komunitě „Miluji focení“.
Držím palce, aby vám focení přinášelo jen to dobré – abyste si ho užívali a činilo vás šťastnými.
Vaše Lenka
Respektuji všechny, kdo se vydali na dráhu podnikání v tak přeplněném oboru jako je fotka. Sám dělám copywriting, tak vím, co to znamená. Tyhle obory jsou postižený tím, že tam je velká míra neodborné konkurence. Stačí se podívat na různé anonce a Facebookové skupiny, kde se nabízí kdejaký puberťák, který dostal na Vánoce foťák. Čest výjimkám, dají se tam najít talenti, ale ti zpravidla nemají potřebu se někomu podbízet. Spousta studentů s volným časem, který si neumí nacenit, a podkopávají profíkům cenu. Pak se nemají lidi divit, že si někdo řekne za svatební focení třeba 15 a více tisíc, když mu to kdejaký student nabídne za stravu a odvoz… To samý platí o copywritingu…
Ahoj… Můžete mi poradit… Kam spe zapsat abych se naučila dobře fotitjsem začátečník ale baví mě to a mrzí mě že si se svým darovaným fotoaparátem nevím rady… Nejlépe Náchod nebo Hradec Králové, okolí
Káťo nevím, kam přesně tě odkázat jako první, co ti vyhovuje a co ne… 🙂 Já mám v nabídce online kurz + ebook Tajemství fotografky, který slouží přesně pro naučení se ovládání foťáku: https://milujifoceni.cz/produkty/ Případně pokud chceš základní kurz focení živě , tak nejlépe asi Praha – firmy jako Fotoškoda a podobně. Ty přesně tyhle kurzy dělají taky. No a pak hodně samostudium. Já toho mám na blogu spoustu, zároveň tady mám i kurz zdarma :-)… Věřím, že tam spoustu inspirace najdeš. Začátky jsou nejtěžší – až to překonáš, bude to hračka, neboj 😉
Dobrý den. A jak je to s hobby focením, prosím vás?
Když mi někdo nabídne, že by chtěl fotoobraz. Já mu ho dle jeho přání objednám skrz nějaké fotoslužby plus si za to řeknu něco navíc, tak vadit nebude? Věnuji se krajinářské fotografii. Děkuji za odpověď.
Já samozřejmě nejsem odborník a vždy je fajn se poradit s příslušným úřadem 🙂 .. Ale můj názor: Pokud si za něco beru peníze, je to podnikání – v tu chvíli musím mít živnostenský list a podávat přehledy atd… i když je to podnikání jen při vedlejší činnosti (třeba při práci nebo při studiu) . Výjimkou je, pokud byste to udělal třeba jen 1x – jen výjimečně /nahodile a není to pravidelné, opakující se . Tam by se to dalo dát právě do té nahodilé činnosti a nemusí to být považováno za podnikání.