Jak rozvíjet v dětech lásku k fotografii

Nedávno jsem byla v paláci Langhans u FotoŠkoda, abychom vymysleli možnosti vzájemné spolupráce. FotoŠkoda je jednička na trhu v oblasti prodeje foto techniky, vzdělávání a foto poradenství. 

Už se na naši spolupráci moc těším! Povídali jsme si například o tom, že brzy vypustím do světa něco jedinečného pro děti – rodinnou karetní foto hru, která bude podporovat dětskou představivost i kreativitu. Hra povede dítě k tomu, aby u ní přemýšlelo, bavilo se a zároveň se u ní naučí základní foto pravidla (tzv. škola hrou 😊).

Dozvěděla jsem se, že pro děti je focení (v dnešní digitální době) hračka a když foto koníček správně podpoříme i my, rodiče, budeme mít za chvíli doma malého fotografa. Poprosila jsem holky z FotoŠkoda, jestli by pro vás nenapsali pár konkrétních tipů do článku. Najdete ho níže a já věřím, že pro mnoho rodičů to bude super inspirace. Ať se vám článek líbí!

Lenka

Jak motivovat děti k focení

Máte doma malého nadšeného fotografa a rádi byste jeho koníček rozvíjeli? Pak jste tady na správné adrese! Dozvíte se několik tipů, které v dětech pomohou fotografickou vášeň prohloubit a pěstovat.

#1 Netlačit

I když dítko projeví o focení zájem, nemusí to znamenat, že u toho zůstane. Nechte ho zkoušet a zkoumat, co ho baví a k čemu tíhne. Jen si vzpomeňte, kolik kroužků a zájmů jste vystřídali vy, než jste našli to, co vás doopravdy těší.

Pokud mu chcete rozšířit obzory a ukázat mu kouzelný a kreativní svět fotky, foťte třeba na výletech – nebo ještě lépe, nechte fotit jeho – a najděte si vždy čas na zvídavé otázky, když se děti na něco (nejenom) ohledně focení zeptají. Pokud mu fotka nakonec přece jenom přiroste k srdci, sdílejte s ním jeho radost.

#2 Foťák, na kterém se budou učit

Pokud sami fotíte, jistě si dokážete vzpomenout na svůj první foťák a na to, jak pyšní jste byli, že ho máte, a jak jste pořizovali první fotky (které z dnešního pohledu pravděpodobně nestály za moc).

Pokud se rozhodujete mezi několika modely, zohledněte také pokročilost dítěte a složitost ovládání. Je určitě dobré, aby foťák neměl jenom automat, ale také nějaké kreativní režimy nebo dokonce možnost zkoušet si nastavovat ISO, clonu a čas, nemusí to ale být žádný profesionální stroj, po kterém byste při fotografické zakázce sáhli sami.

#3 Škola hrou

Při učení nezapomínejte na to, že netrénujete na olympiádu, nepožadujte proto hned profesionální výkony. Tlak na dokonalé fotky by mohl děti dokonale znechutit a foťák snadno skončit v temném rohu skříňky, kde se na něj bude roky prášit.

Focení tak musí být především zábava – nechte dítě fotit to, co ho zaujme, nikoli to, co připadá zajímavé vám. Jako všichni z nás, kteří fotíme, si nejspíš projde fází focení všeho, než se začne profilovat pro konkrétní žánr. A přestože vám jejich první fotky mohou připadat nudné, přehnanou kritikou v dětech udusáme jakoukoli touhu po učení.

Žádný učený z nebe nespadl, proto je motivujte pozitivně – povídejte si s nimi o jejich fotkách, co se jim na nich líbí a proč se rozhodly vyfotit právě tohle a právě takhle. A pokud s fotkou nejsou spokojení, co se jim na ní nezdá. Ukažte jim různé úhly, kterými se na daný objekt lze podívat a jak využít plný potenciál jejich foťáku – třeba co se týče hloubky ostrosti, která snímek ozvláštní, zoomu (ať už jejich nohou, nebo toho elektronického), nebo sériového snímání při focení pohybu či lidí, aby měli jistotu, že jim nic neunikne.

#4 Ptát se a fotit

Připravte se na to, že dotazy budou na denním pořádku, a je to tak rozhodně dobře. Pokud sami fotíte jen okrajově, zatímco dítě začíná pronikat do hloubky, přihlašte ho na nějaký fotokurz, fotokroužek nebo třeba fototábor. Tam bude nejen obklopené lidmi se stejnou vášní, ale také s lektorem, který bude zcela jistě znát odpovědi na jeho otázky a může ho posunout dál.

#5 Kompozice, světlo, postprodukce

Pokud už dítě překonalo počáteční fázi nadšence, které jenom mačká spoušť a o nic dalšího se nestará, je načase zasvětit ho do tajů kompozice a vnímání přirozeného i umělého světla jako jedněch ze základních stavebních kamenů fotografie. V tuhle chvíli už jistě pochopí i rozdíl mezi JPEGem a RAWem i možnosti, které jim oba formáty poskytují.

Nakonec je určitě zasvěťte i do tajemství temné komory 21. století – postprodukce. Jsem si zcela jistá, že děti bude bavit zkoušet, co všechno se dá s fotkou udělat v softwaru. Však i my dospělí si v něm často vydržíme hrát hodiny, nebo ne? 😊

#6 Inspirace ze všech stran

S rozvojem fotografie se to všude kolem nás hemží obrázky. Bavte se s dětmi o tom, co je baví fotit, a holdujete-li fotografii, jistě vás napadne pár jmen, jejichž fotky pohnuly v daném oboru dějinami, i současní tvůrci, kteří stojí za pozornost a kteří mohou dítě inspirovat. A že třeba bude chtít fotky kopírovat? Nebojte se, ono si časem najde vlastní cestu.

Vydejte se společně třeba na nějakou výstavu a o fotkách si povídejte. Nejenže strávíte nějaký čas spolu, ale zároveň dítě přichází na to, co je pro zajímavou fotku důležité, a kterým směrem by se rádo vydalo.

#7 Fotka vzniká v hlavě

Tuto radu by si občas měli opakovat i mnozí pokročilí dospělí. Fotoaparát je pouhým nástrojem fotografa, a pokud dva lidi postavíte na stejné místo se stejným přístrojem, nikdy nevzniknou stejné fotky. Fotografie je totiž velmi subjektivní a je pouhým odrazem světa takového, jak ho vnímá fotograf.

Každý by se měl primárně dívat a hledat zajímavé motivy a ne pouze bezhlavě mačkat spoušť a spoléhat na to, že během třídění se možná něco objeví. Technicky totiž možná může být fotka zvládnutá, ale pokud snímku chybí myšlenka, ani nejdokonalejší postprodukce ji nezachrání.

Učte děti trénovat si fotografické oko, a to nejenom při samotném focení, ale také při třídění už pořízených snímků. Méně je často více, a proto je učte vybírat ze sérií snímků ten nejlepší, aby byl výsledný soubor opravdu špička.

Anna Jirásková, Centrum FotoŠkoda